V pondělí mi přišlo oznámení o výhře na IG Knižní novinky, a to kniha Hory zpívají, kterou před pár týdny vydalo Nakladatelství Jota. Jedná se rodinnou ságu, která mapuje celé jedno století dějin Vietnamu. Nevím, jak vy, ale já mám právě tyhle příběhy obyčejných lidí v průběhu velkých historických událostí moc ráda. A taky jsem moc ráda, že se více píše o asijských dějinách, protože nám taky mohou spoustu věcí ukázat, můžeme si díky nim poskládat kompletnější obraz k tomu, jaká je situace v dané zemi právě teď, co ji formovalo a co ji formovat mohlo a mělo. V Balíkovně jsem si taky vyzvedla knížku Malé ženy, kterou jsem koupila na vintedu za pár kaček, zajela jsem pro benzín a zalít zahrádku. Dočetla jsem Kalmanna a začala číst Na dlouhé povídání, což jsou příběhy o ženách a jejich životních rolích.

V úterý jsem si v Balíkovně vyzvedla černé sako také z vintedu. Dorazila mi kniha, o kterou se soutěží na mém Instagramu. Z databázeknih mi pak dorazila knízka Sudetský dům. Zajeli jsme nakoupit do Biedronky, která byla překvapivě prázdná, zalili jsme zahrádku.

Ve středu mi dorazila kniha Hory zpívají, také celá zásoba organizérů do šuplíků z sheinu. Přišla mi také kniha Hájovna - opět z vintedu. Kolegyně mi z Polska dovezla krásné a něžné kytičky, které mi budou zdobit parapet - viděla jsem je totiž u ní na zahrádce, v krásném ratanovém květináči - no, nešlo odolat. A jak kytičky viděly další kolegyně, prý si taky nějaké objednaly. Večer jsem nemusela jezdit zalívat zahrádku, konečně zapršelo a byly i malinké kroupy. Ocenila jsem volný večer, 

Ve čtvrtek jsem měla konečně masáž - jak já si ji užila. V pátek jsem asi nedělala nic, nechápu, jak se to mohlo stát, ale všechno, co jsem měla udělat a chtěla udělat, jsem jako hovnivál odválela dál. Nebo jsem páteční aktivity úplně vymazala.

V sobotu jsme zajeli na hřbitov, cestou zpět (přes Polsko je to blíž) jsme se stavili na trzích, kde jsem koupila asi 2,5 kg jahod. "Na co tolik?" - "Protože chci." Tak jsem si večer udělala jahody se smetanou, asi po 20 letech, cítila jsem se znovu jako malá, když ten svět byl o mnoho jednodušší. Taky jsme byli na domečku, sklidila jsem pár ředkviček, pár okurek nakládaček, zalila pořádně zahradu, i když to vypadalo, že sprchne, zasadila jsem něžné kytičky (asi pomněnky nebo nevěstin závoj), vybalila zase pár věcí, do spíže jsem do regálů nařezala a nalepila fólii, takže zase jeden menší krůček k bydlení.

V neděli jsme měli jahodový den 😀 Ráno jsem upekla galetky podle tohoto receptu, udělala jsem jahodové knedlíky, zapekla jsem květák s bramborami na druhý den, odpoledne jsem si lehla s knihou, udělala rychlý šopský salát (v tom vedru přijde zeleninka vhod), zajela zalít zahradu a večer už spokojeně lehla s další knihou, Čtyři ženy a jeden pohřeb. 

Víc už se do minulého týdne opravdu nevešlo, proto se budu těšit zase za týden!

Vaše Veru.