PLÁŇATA - Petra Dvořáková
května 07, 2024Pláňata Petry Dvořákové byly pro mne svým způsobem návratem do dětství, některé reálie neminuly ani mne a mé vrstevníky. V porovnání s hrdiny knihy bylo mé děství a dopívání ale o tolik idyličtější a šťastnější.
Petra Dvořáková umí bravurně zpracovávat tíživá témata. V případně Pláňat vypráví příběh jedné rodiny z pohledu rovnou tří členů domácnosti, matky Aleny, otce Jiřího a jejich dcery Pavlíny. Právě dějová linka Pavlíny je ta nejzajímavější.
Její matka je věčně nespokojený člověk, který ve všem vidí jen to negativní. Alena je typickou maloměšťačkou, čeká, že jí vše spadne do klína, v případě neúspěchu je vina v druhých, závidí, zlost si vybíjí na dětech i manželovi. Jirka se naopak snaží, aby se měli lépe, bohužel své trápení čím dál častěji utápí v alkoholu. A Pavlína, mladá dívka, která jen touží po uznání, pochopení, lásce.
Kniha vás jistě donutí se zamyslet, není ani trochu veselá, bude vám z ní ouzko, pořád věříte, že se stane nějaký zvrat a to špatné skončí a bude lépe...
Tohle autorka prostě umí, umí jít ve svých románech, u svých hrdinů na dřeň. Témata jejích knih nejsou veselá, ale takový někdy život / osud prostě je.
Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji @hostbrno
0 comments