Krásné pondělí!

tentokrát se zadařilo a sepisovala jsem si, co se přihodilo průběžně. Musím se poplácat po rameni. 

V pondělí mne potěšila zpráva, že jsem vyhrála sadu korejských masek na pleť. Protože v neděli jsem si v DM koupila 4 masky, nebudeme o tom raději mlvuit. Po práci jsem jela do Zásilkovny a zalít zahrádku, opět jsem nasbírala nějaká rajčata.

V úterý jsem opět jela zalít zahrádku a udělala čočku na husto. Sešla se nás v práci taková banda lidí, že když má někdo z nás čočku, zbytek bandy mu závidí a za pár dní si ji doma také udělá / poručí. Mne navnadila naše kantýna, navnadila i dalšího kolegu a další kolegové jen tiše záviděli.

Ve středu jsem si vzala půl den volna, že zase budu vybalovat. Jenže :-D Vyzvedla jsem monsteru albo, syngonium, zajela na poštu a do knihovny, do lídlu, najednou bylo 13:00, do 15:00 jsem vybalovala a pak honem domů, najíst se a pak do kina na Barbie. A líbilo se mi to, správně trhlé, vtipné, ale cením si toho přesahu. 

Ve čtvrtek dorazila sousedka a nabarvila mi vlasy, tentokrát to šlo bez dramatu. 

V pátek jsem předala nějaké figurky HP, které se mi sešly, vyzvedla si starček a zamiokulkas, vyzvedla balíčky v DPD a jela utrácet. Byla jsem v Tedim, ve Stradivariu, v Kiku a Obi.. No, nebudeme se bavit o tom, že nákup dekorací a pokojovek se pro mne přeměnila v závislost. Raději si řekneme, že v Tedim mají kromě podzimních dekorací (a krásných dýní speciálně) už také výzdoby vánoční. Hou hou.

V sobotu jsme nakoupili v Lídlu krásné mečíky na hrob (mám k nim vzpomínku na dětství, babička je pěstovala na zahradě a nosily jsme je na hrob dědovi a praprarodičům. Babi se vždycky ptala, kdo na hřbitově má nejkrásnější hrob a odpověď vždycky zněla: Myyy!). Zajeli jsme na domeček, posbírali cukety a rajčata, utekli před deštěm. Odpoledne jsme rajčata zavařili ve vlastní šťávě a udělala jsem oběd na neděli a pondělí. 

Neděle se totiž nesla ve znamení výletu na Rio de Klin neboli Sochu Ježíše Krista na Slovensku, která je kopií Sochy Krista Spasitele z brazilského Rio de Janeiro. Bylo to moc hezké, lidí bylo tak akorát a článek s tipem na výlet jsem sepsala právě tady.

Po návratu jsem ještě upekla banánový chlebíček, četla si Obětiny.

Týden byl zase trošku psychicky náročnější, je mi jasné, že jsem přepálila péči o druhé a zapomněla opět na sebe. Dočetla jsem Hory zpívají a Obětiny, ode dneška se věnuji trilogii Hodinky - a jsem na ni moc zvědavá. 

Mějte se krásně, buďte na druhé hodní a dávejte na sebe pozor.

Vaše Veru