Listopad přinesl úplně všechno, radost, smutek, kulturu, nemoc, spoustu vydařených i nevydařených plánů. 

💙 Přišla na mne čtecí krize, četla jsem málo, nechtělo se. Dala jsem aspoň tři knížky a můžu říct, že mne všechny bavily - každá jiným způsobem.

💙 Byla jsem dvakrát v divadle - ačkoli, jedno z toho bylo scénické čtení Hornických vdov v Dole Michal, druhé představení pak bylo Česká kletba v Divadle Mír. 

💙 Zakončila jsem zahrádkářskou sezónu, pár dní před velkým sněhem jsem zasadila růže - a teď se modlím, aby nepomrzly.

💙 Rozjela jsem se s vánočními nákupy, dekorací není nikdy dost. Člověk si říká, že toho má fůru, že už nepotřebuje nic a nebude nic kupovat a najednou je pryč ne jedna tisícovka, ne dvě tisícovky, ale víc. Speciální kategorii tvoří vánoční hrnky. 

💙 Listopad zakončila viróza, od které byl už jen krůček ke covidu. 

💙 A taky jsem začala péct cukroví, v listopadu jsem stihla dva druhy, ač jsem chtěla stihnout aspoň o druh víc. Ale neva, dohnala jsem to.

Jaký byl váš listopad?

 Říjen, to už je oficiálně opravdu podzim. A že je letos opravdu krásný, příroda kouzlí. 

🧡 Začátek října mi přinesl dvoudenní nadílku, dva krásné kocourky, kteří se zatoulali a dva dny a dvě noci mi dávali pořádně zabrat. 

🧡 Zahrada se pomalu ukládá k zimnímu spánku, postupně ryju záhonky a sklízím poslední dary. Bude třeba schovat kapské kopretiny, vykopat nový záhon na růže a tulipány. Snad tento víkend

🧡 Navštívila jsem Milán, můj dávnoletý sen a moc se mi líbil. Ráda se tam někdy vrátím, ideálně bez cestovky a mimo sezónu.

🧡 Také jsme absolvovali pár výletů, byli jsme v Jánských Koupelích a ve Wodzislawi a na rozhledně ve Starých Těchanovicích.  Vznikly krásné podzimní fotky a snad je brzy nasdílím.

🧡 Přečetla jsem 7 knížek  - a pak přišla krize.   

 🧡 Taky jsem byla s kolegy na bowlingu a nebylo to vůbec marné.

Doufám, že váš říjen byl krásný, pohodový a teď už si budeme užívat podzimní, svíčkový čas, deky, čajíky, Gilmorky, než zase přijdou Vánoce. Už máte dárky? A stromek? 😃

Buďte na sebe hodní a opatrní. 

Září uzavřelo léto a jednu z kapitol v mém životě, která trvala 25 let. I proto jsem se v září docela plácala, hodně přemýšlela, co bude dál, jak to mám zvládnout. Ale život jde dál a nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř, že ano.

🧡 Květinová část zahrady roste jako pohnojená. Je to vtipné, v létě byla taková opatrnější, teď když jsem chtěla letničky zazimovat, vysadit růže a tulipány, není na ně místo. 

🧡 Vyráběli jsme a křečkovali. Máme spoustu rajčatových dobrot na zimu, ještě se chystám na zpracování cuketové zásoby.

🧡 Koupila jsem si v náhlém pohnutí mysli odmoštovač. Mám doma jabloň? Samozřejmě, že ne. Na chalupě jich máme ale několik a já věřím, že ještě letos odmoštovač nastartujem a pokřtíme :)

🧡 Přečetla jsem 7 knížek a v mysli mi zůstala nejvíce Sněhová sestřička. Nechápu, že není tolik vidět. Ostatní knihy byly taky krásné, ale Sestřička byla prostě ta nejvíc top. Krásná, milá, bolavá, plná naděje a vánoční.

🧡 Byli jsme v Albánii a byla jsem velmi mile překvapená. Albánie má našlápnuto být příštím Řeckem, pokud to teď nepřepálí. Zajeďte si, dokud tam není tolik turistů.

🧡 Utrhla jsem se s pokojovkami, nakupuji běžné i raritní kousky, asi budu muset zvednout pojištění majetku... 

Doufám, že vaše září bylo krásné, pomalu se tedy laďme podzimně, čeká nás svíčkový čaj, deky, čajíky, Gilmorky, vykrajování dýní a tak.

Buďte na sebe hodní a opatrní. 

 Asi se budu opět opakovat, když sepisuju, co všechno mi dělá radost, ona se ale nějak špatně hledá.

1. Albánie, ta mne neskutečně příjemně překvapila, nadchla, okouzlila. Pokud plánujete dovolenou, vyberte si Albánii. Je nejvyšší čas. Albánie má nakročeno stát se příštím Řeckem. A jsem moc ráda, že jsem si Albánii zažila ještě jako nepřeplněnou turisty. 
2. Dobré skutky. Ono to nestojí skoro nic a může to změnit druhým den. Nikdy nevíme, čím si druzí prochází, čím je vaše gesto potěší. Udělejte jeden dobrý skutek denně, vrátí se vám to. Minimálně na hřejivém pocitu uvnitř.
3. Obloha, opakuji se a prostě v září obloha čaruje, maluje, vytváří krásné západy i východy slunce.
4. Lidé. V Albánii jsem poznala prima lidi, na některé mám i kontakt a budu ráda, když ten kontakt udržíme.
5. Květiny na zahradě, kvetou jiřiny, růže, měsíček, kapské kopretiny. Osvědčilo se mi u nich čím méně péče, tím víc rostou. 

Krásné pondělí! 

Minulý týden byl šílený, cítila jsem se tak pod psa, hodně přemýšlela. Asi se o tom rozepíšu během týdne v příspěvku zvlášť, dnes jen naznačím, že v životě nemůžeme dáva důležitost lidem, kteří vás berou jako samozřejmost a chovají se k vám jako k onuci. A mrzí mne, že jsem na to přišla až tak pozdě. Co už teď naděláme. V současnosti si ale neumím představit, že bych měla v tomto divném přátelství pokračovat.

Ale tedy, minulý týden byl ve znamení krásných knih, které mi přišly, podařilo se mi sehnat hned tři nesehnatelné absyntovky, což je největší úspěch tohoto roku (asi kecám). Taky jsem pokračovala v "křeček módu", udělala jsem bezinkový likér na zimu (a máme ho málo, takže doufám, že až pojedeme na chalupu, ještě tam bezinky budou). Je teda fakt moc dobrý. 

Taky jsem začala sušit podravku bez chemie na zimu. Easy peasy, mrkev, petržel, celer, jarní cibulka, nať - celer, petržel, libeček. Poměr, jak to vyjde.

Byla jsem na masáži, to byla slast. Konečně jsem i trochu vypla, i když jen na hodinku a čtvrt. 

Rozloučili jsme se s šéfem a přivítali jeho nástupce. Doufejme, že si polepšíme. 

V práci byl fakt frmol, jedno přes druhé a obojí přes uzávěrku. Šílené. 

Konečně jsem zasadila řízky nových pokojovek a držme jim všichni palce, ať to dají. 

Jo... Povedla se mi jedna věc. Blondýna, co dodat. Hlásili 24 stupňů, já dopoledne vyzvedla tři pokojovky - jednu zasazenou, dva řízky nezakořeněné, nechala je do 15:30 v autě v kufru, že to dají, 24 stupňů není moc. Bylo. Ta zasazená to asi dá - listy měla zvadlé, zbyly jí dva z dvaceti, ale jinak vypadá dobře. Černý zamiokulkas šel do kompostu. Škoda ho. A scindapsus to možná dá. Kořenové pouzdro vypadá dobře, listy to asi nedají, ale kořen by to pustit mohlo. Uvidíme. 

Zahrádka nadělila další rajčata, taky jsem sklidila celý libeček a oštípala i pelyněk coca-cola a z toho udělala limonádu - a fakt to chutná jako kola! Asi bude recepis. 

Sklidila jsem poslední cukety asi, protože pořád pršelo, tak listy chytily plíseň. Sezónu tak asi ukončíme na 61 kouscích (z 8 rostlinek). 

O víkendu byl taky první burčák sezóny. 

Příští pondělí shrnutí nebude, budu na cestách, za dva týdny v pondělí ale všechno doženu! 

Mějte se krásně, mějte se rádi a dávejte na sebe pozor!

Vaše Veru

Srpen mi dal psychicky poměrně zabrat, měla jsem jen pár vyloženě pohodových dní, jinak bývají spíš ve znamení smutku. A mám dojem, že tohle si s sebou už ponesu navždy.

🧡 Klasicky se zmíním o zahrádce. Je to radost, všechny ty bylinky, rajčata, cukety, květiny, jahody.

🧡 Začala jsem křečkovat. Zavařuji rajčata, dělám marmelády, kečup, višně v čokoládě, bezinkový likér...

🧡 Čtení vázne, čtecí krize mne nějak dostala. Ale přečetla jsem i tak 4 knihy a doufám, že tu krizi brzy překonám. Vlastně už pozoruji zlepšení.

🧡 Viděla jsem v kině Barbie - a nebylo to vůbec špatné. Cílem je asi nic neočekávat.

🧡 Zajeli jsme na Rio de Klin, kde bylo moc hezky a kupodivu málo lidí. Socha Ježíše Krista a nemusíte kvůli ní do Rio de Janeiro? No prosím.

🧡 Přijela za mnou kamarádka a udělaly jsme si hezký den. Taky jsem byla na grilovačce s dávnými kamarádkami, a to až tak hezké nebylo.

Srpen je pro mne trochu nostalgický, léto se s námi pomalu loučí, přichází chladnější dny, chladnější rána, blíží se začátek nového školního roku, padající listí a zima. 

Léto je mé velmi oblíbené roční období a vždy je mi trochu líto, že zase končí. Se smutkem se ohlížím za končícím teplým obdobím a s mírnými obavami si říkám, jaká bude zima, jaké bude příští léto. Co všechno bude jinak? 

Co mi ale letos v srpnu udělalo radost?

• zpracování úrody ze zahrádky, zavařujeme, křečkujeme a pořád vymýšlíme, co dalšího se dá zpracovat.
• kytičky, speciálně nově vykvetlá jiřina "break-out". A taky pokojovky, nakoupila jsem jich v posledních dnes poměrně dost. 
• oblaka, ve kterých hledám, co v nich není.
• plány na dovolenou, kterou jsme spontánně koupili a na kterou se moc těším.
• vybalování - protože po stěhování se rekonstrukce zastavila a pak přišla rána, která můj život vyvedla z kolejí, takže všechno šlo stranou. Ale teď... Teď už vybaluji, uklízím, utírám prach, nakupuji nové věci, a i když jsem pak unavená jak kotě, mám z toho radost. 

 Červenec byl v porovnání s předchozími měsíci náročnější, co se akcí týče, kulturnější. Přesto trvá boj s hledáním energie, doufám ve zlepšení. Snad jednou.

🧡 Zahrádku zažívám v plné kráse a nádheře, ačkoli je to z mé strany trošku punk. Rajčata jsem zaštipovala teprve dvakrát tuhle sezónu, za což by mne asi nikdo nepochválil, ale rajčata rostou a červenají, a to je hlavní. Bojuji s cuketami. Po loňském fiasku (jiné stanoviště a slimáci) jsem letos koupila rostlinek více. A už jsem sklidila 22 (slovy dvaadvacet) cuket. Potěšily mne jahody, které jsem koupila jako frigo sazenice a po měsíci jsem mohla poprvé sklízet. 

 Léto vlévá do žil svobodu, pohodu, lepší náladu, energii. Co mi dělá v červenci radost?

🌸 Zahrádka. Bojuji s přebytky cuket, dozrávají rajčata. Sklidila jsem první jahody (sadila jsem je v červnu), hrášek a další.
🌸 Čerstvé květiny, které kupuji i ty, které se mi rozvíjejí na zahrádce.
🌸 V práci se nám jednotí kolektiv, tmelíme se, více se jeden druhému otevíráme. Stačilo jen, aby odešel jeden had.
🌸 Cestování. Nevím proč, i když mne náročný program cest občas vyčerpává, vracím se unavená, přesto plná energie.
🌸 Koukání nahoru, do mraků. Silver linings.

Další z mých nápadů, každé pondělí si zpříjemnit psaním o tom, co se událo v týdnu uplynulém. 

Pracovní týdny jsou totiž jeden jako druhý, tak třeba si je tak dokážu odlišit drobnými událostmi a zpětně se z nich radovat či na ně vzpomínat.

V pondělí jsem zavezla auto do servisu na běžnou prohlídku. Za 4 hodiny mi volali (začátek týdne jako víno), že "to už nemá cenu, tam je špatně už úplně všechno." No, zpráva mne dost rozhodila, v tomto období jsem další políček nepotřebovala.

Od Albatrosu mi přišla Úsporná kuchařka plná chuti, z Grady nová Julie Caplan Útěk na venkov. Z druhé ruky jsem si koupila Rozpůlený dům.

Ve středu mi pak udělaly radost další balíčky; došla mi výhra z Kosmas na férovku - Továrna na maso Miloše Urbana a z Nakladatelství Prostor dvě novinky, na které jsou hezké recenze: Čtyři ženy a jeden pohřeb a Kalmann.

Ve čtvrtek jsem si zašla po 3 týdnech na masáž, to bylo tak fajn. 

V pátek jsem byla s tátou v Divadle Petra Bezruče na Procesu. Bylo to kafkovské a v bezručáckém podání to byl opravdu zážitek. 

Přišla mi nová Radka Třeštíková a těším se, až si ji přečtu a udělám si názor, společnost se docela rozdělila, což? 😀

V sobotu jsme vyrazili něco porobit na domečku, potom ale přišel liják a bylo po práci 😀. Všimla jsem si ale, že už mi rostou malé okurčičky, udělala jsem "plotek", kam se potáhnou fazole, zasadila měsíček a zaznamenala asi 20 larev berušek. 

S kamarádkou jsme si pak zašly na procházku s pejsky, potkala jsem bývalého spolužáka a ještě jinou kamarádku, jedna vesnice a tolik známých tváří 😚. Před procházkou jsem ještě stihla upéct broskvový krambl s meruňkami. 

V neděli jsem udělala na oběd rychlovku: těstoviny s mletým masem a rajčatovou omáčkou z jedné pánve, protože jednopánvová jídla jsou prostě nejlepší. Odpoledne jsem dělala ještě dva slané štrúdly: s kysaným zelím a šunkou a s nivou a vlašskými ořechy. Potom už jsem se věnovala jen čtení, konkrétně Příběhu akvamarínu od Mirian Blahové, recenzi jsem dnes již stihla přidat 😊 

Večer jsem pak rozečetla Les v domě od Aleny Mornaštajnové, která zatím vypadá trochu jako depka, čte se ale dobře. Kauza šla mimo mne, kde je pravda soudit nebudu.

Taky jsem si dala masku na nohy. Tuhle jsem zkoušela už loni a můžu říct, že mi jemné paty vydržely téměř doteď. 

A víc se toho do jednoho týdne nevešlo, budu se proto těšit za týden!

Vaše Veru.