Září uzavřelo léto a jednu z kapitol v mém životě, která trvala 25 let. I proto jsem se v září docela plácala, hodně přemýšlela, co bude dál, jak to mám zvládnout. Ale život jde dál a nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř, že ano.

🧡 Květinová část zahrady roste jako pohnojená. Je to vtipné, v létě byla taková opatrnější, teď když jsem chtěla letničky zazimovat, vysadit růže a tulipány, není na ně místo. 

🧡 Vyráběli jsme a křečkovali. Máme spoustu rajčatových dobrot na zimu, ještě se chystám na zpracování cuketové zásoby.

🧡 Koupila jsem si v náhlém pohnutí mysli odmoštovač. Mám doma jabloň? Samozřejmě, že ne. Na chalupě jich máme ale několik a já věřím, že ještě letos odmoštovač nastartujem a pokřtíme :)

🧡 Přečetla jsem 7 knížek a v mysli mi zůstala nejvíce Sněhová sestřička. Nechápu, že není tolik vidět. Ostatní knihy byly taky krásné, ale Sestřička byla prostě ta nejvíc top. Krásná, milá, bolavá, plná naděje a vánoční.

🧡 Byli jsme v Albánii a byla jsem velmi mile překvapená. Albánie má našlápnuto být příštím Řeckem, pokud to teď nepřepálí. Zajeďte si, dokud tam není tolik turistů.

🧡 Utrhla jsem se s pokojovkami, nakupuji běžné i raritní kousky, asi budu muset zvednout pojištění majetku... 

Doufám, že vaše září bylo krásné, pomalu se tedy laďme podzimně, čeká nás svíčkový čaj, deky, čajíky, Gilmorky, vykrajování dýní a tak.

Buďte na sebe hodní a opatrní.