Veru píše blog.

Vanilkové rohlíčky  Linecké Perníčky Norské kuličky s malinami Ovocný chlebíček  Medvědí pracny Marokánky  Masarykovo cukroví Pernikové crinkles Střapáče Pudinkové s pistáciovou polevou

  Dýchej za mě je příběhem dvou sester Milady a Augusty Nekolových, které by snad nemohly být odlišnější. Je vyprávěn z pohledu mladší z nich, Milady, která je pro život, je praktická, stará se o druhé, umí vařit, starat se i o domácnost a pro druhé by se rozdala. Augusta je malířka, která žije uměním a v životě uznává jiné hodnoty.  V době, v níž tvoří, není její pozice jednoduchá, společnosti dominují muži a ne jinak je to také v uměleckém světě.  Dýchej za mne je o síle sesterského pouta, vztah obou sester je výjimečný, jsou si velice blízké a obě jsou vždy připraveny si navzájem pomoci, ačkoli v tomto vztahu více dává Milada. Augusta žije bohémský život ve společnosti jiného malíře, Jaroslava Jareše, s nímž sdílí stejný pohled na svět, podpory od něj ale moc nedostává.  Příběh graduje, když Augusta onemocní tuberkulózou - pravděpodobně právě od Jareše, který onemocněl záměrně, aby nemusel verbovat.  Augusta Nekolová je považována za jednu z nejlepších malířek své doby, bohužel jí n

Chtěla bych Vám všem popřát poklidné svátky prožité s těmi, které máte nejraději.  Buďte tady jeden pro druhého, mějte se rádi a neřešte malichernosti.  Pro nadcházející rok přeji Vám i Vašim nejbližším hlavně zdraví, lásku, štěstí, pochopení, podporu a naději.  Tento sedmičkový rok s námi zamával, ale také položil základy pro roky příští. Přeji Vám, ať na těchto základech budujete jen to nejlepší a nejkrásnější. ❤ Vaše Veru

Tip na adventní trhy na poslední chvíli! Měla jsem letos v plánu jedny menší a jedny větší adventní trhy, obojí v Polsku. Bohužel mi nemoc a rekonvalescence dovolily jen ty menší, o to víc překvapená jsem asi byla.  Včera jsme navštívili trhy v Polském Těšíně. Konaly se na Rynku, a sice byly malé v porovnání s velkoměsty, ale přesto takové rodinné, pohodové.  Těšín mám spojený s návštěvou trhů, když jsem byla malá, možná proto k němu mám jistý vztah. Těšín je přátelský, pohostinný a prostě se v něm cítíte moc dobře. Trhy na Rynku - Jarmark Świętego Mikołaja w Cieszynie se koná až do 23. prosince, takže ještě stíháte! Na trzích najdete jeden hlavní stan s různými svařáky (grzaniec), další paní prodává svařák z gruzínského vína, stánek s trdelníky a klobásami, a dalších zhruba 30 stánků s vánočními dekoracemi, bańkami, kosmetikou, skřítky, dřevařskými či keramickými výrobky aj. Taky se můžete vyfotit u zlatobrány (v neděli nesvítila) nebo v saních tažených sobem. 

Nejznámější česká jogínka, znalkyně ajurvédy Zuzana Klingrová vydala v pořadí již čtvrtou knihu o józe a ajurvédě. Ta se zaměřuje na ženy, jejich zdravotní stav, mysl i návyky, které pomáhají k dlouhověkosti a celkové harmonii. Já ani v tomto případě nemůžu nic vytknout, ze znalostí autorky mi vždy spadne brada. Za poskytnutí výtisku k recenzi děkuji  @albatrosmedia

Listopad přinesl úplně všechno, radost, smutek, kulturu, nemoc, spoustu vydařených i nevydařených plánů.  💙 Přišla na mne čtecí krize, četla jsem málo, nechtělo se. Dala jsem aspoň tři knížky a můžu říct, že mne všechny bavily - každá jiným způsobem. 💙 Byla jsem dvakrát v divadle - ačkoli, jedno z toho bylo scénické čtení Hornických vdov v Dole Michal, druhé představení pak bylo Česká kletba v Divadle Mír.  💙 Zakončila jsem zahrádkářskou sezónu, pár dní před velkým sněhem jsem zasadila růže - a teď se modlím, aby nepomrzly. 💙 Rozjela jsem se s vánočními nákupy, dekorací není nikdy dost. Člověk si říká, že toho má fůru, že už nepotřebuje nic a nebude nic kupovat a najednou je pryč ne jedna tisícovka, ne dvě tisícovky, ale víc. Speciální kategorii tvoří vánoční hrnky.  💙 Listopad zakončila viróza, od které byl už jen krůček ke covidu.  💙 A taky jsem začala péct cukroví, v listopadu jsem stihla dva druhy, ač jsem chtěla stihnout aspoň o druh víc. Ale neva, dohnala jsem to. Jaký byl

Knihy Julie Caplin neboli Jules Wake mi vždycky pomohou se čtecí krizí. Nenároné, oddechové, romantické, prostě dokonalé romantické útěky. Její příběhy jsou vždy stejné a přesto jiné. S láskou z Londýna je pro mne první z knih, které Julie Caplin vydává pod pseudonymem Jules Wake.  Mathilde (Tilly) pracuje jako maskérka v Londýnské státní opeře a z jejich spočítačových dovedností se zapotí nejeden ajťák. Rozesílá fotky nesprávným adresátům, otevírá zavirované soubory. Ve stejné době do Opery nastoupí nový vedoucí oddělení, který se k Tillyiným schopnostem nestaví zrovna nadšeně. Ten ale chce systém, chce, aby IT práce ulehčila maskérům práci, aby je systém informoval o zásobách makeupů a dalších nezbytností. Tillyin snoubenec mezitím působí doma jednu katastrofu za druhou, proto je asi jasné, jak příběh dopadne. Tilly díky novému ajťákovi také otevírá srdce své rodině, se kterou si moc nerozumí, nachází pochopení, porozumění, podporu.  Předvánoční Londýn na mne bohužel z knihy moc nedý

Tak trochu jiný cestopis. Dominika Sakmárová je mladá Slovenka, která se během svých studentských let vydává do Tchajwanu a do Číny. Prostřednictvím krátkých blogových zápisků seznamuje své sledující i čtenáře s odlišnostmi mezi východoasijskou a středoevropskou mentalitou. Ve zhruba 70 kapitolách vypráví své poznatky a zážitky z obou zemí, předkládá rozdíly mezi smýšlením mladých tchajwanských lidí, jejich rodiči, ale i rozdíly v jídelních návycích či tradicích obou národů.  Právě střet tak rozdílných kultur a styl autorky z knihy dělají poměrně zábavnou, oddechovou knihu, při které se ale také poměrně dost dozvíte.  Speciální místo má také návštěva mladých Tchajwanců na Slovensku.  Kniha je v českém překladu doplněná o skvělé ilustrace Michaely Ahonen, které k textu krásně ladí.  Těším se na další knihu autorky, Korejské halušky, které jsou v edičním plánu Nakladatelství Jota na příští rok. Za poskytnutí výtisku k recenzi děkuji @nakladatelstvijota

Krátká novela Nives, co to povídáš? má spád, je úsměvná, čte se jedním dechem.  Nives ovdoví, když jejího manžela klepne v chlívku pepka, navíc mu prase ohlodá kus obličeje. A na Nives začne působit samota. Vezme si proto k sobě domů chromou slepici, která ale jednoho večera zůstane při sledování reklamy na prací prostředek paralyzována. Nives volá veterináři Loiranovi. Tento telefonát spouští vodopád ne úplně očekávaných událostí. Nives se piplá v minulosti, spolu s Lorianem vzpomínají na události jejich mládí a Nives odhaluje jedno tajemství za druhým. Celý rozhovor čtete s očima dokořán, na konci příběhu vám doslova spadne brada. Příběh je komorní, co se místa i času týče, probíhá jen v několikahodinovém úseku, přesto zahrne životy celé vesnice a téměř 80 let života obou protagonistů. Vyprávění rozhodně nechybí temperament dvou starých italských přátel.  Nives si určitě dejte. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji  @nakladatelstvi_prostor