Veru píše blog.

Vanilkové rohlíčky  Linecké Perníčky Norské kuličky s malinami Ovocný chlebíček  Medvědí pracny Marokánky  Masarykovo cukroví Pernikové crinkles Střapáče Pudinkové s pistáciovou polevou

  Dýchej za mě je příběhem dvou sester Milady a Augusty Nekolových, které by snad nemohly být odlišnější. Je vyprávěn z pohledu mladší z nich, Milady, která je pro život, je praktická, stará se o druhé, umí vařit, starat se i o domácnost a pro druhé by se rozdala. Augusta je malířka, která žije uměním a v životě uznává jiné hodnoty.  V době, v níž tvoří, není její pozice jednoduchá, společnosti dominují muži a ne jinak je to také v uměleckém světě.  Dýchej za mne je o síle sesterského pouta, vztah obou sester je výjimečný, jsou si velice blízké a obě jsou vždy připraveny si navzájem pomoci, ačkoli v tomto vztahu více dává Milada. Augusta žije bohémský život ve společnosti jiného malíře, Jaroslava Jareše, s nímž sdílí stejný pohled na svět, podpory od něj ale moc nedostává.  Příběh graduje, když Augusta onemocní tuberkulózou - pravděpodobně právě od Jareše, který onemocněl záměrně, aby nemusel verbovat.  Augusta Nekolová je považována za jednu z nejlepších malířek své doby, bohužel jí n

Chtěla bych Vám všem popřát poklidné svátky prožité s těmi, které máte nejraději.  Buďte tady jeden pro druhého, mějte se rádi a neřešte malichernosti.  Pro nadcházející rok přeji Vám i Vašim nejbližším hlavně zdraví, lásku, štěstí, pochopení, podporu a naději.  Tento sedmičkový rok s námi zamával, ale také položil základy pro roky příští. Přeji Vám, ať na těchto základech budujete jen to nejlepší a nejkrásnější. ❤ Vaše Veru

Tip na adventní trhy na poslední chvíli! Měla jsem letos v plánu jedny menší a jedny větší adventní trhy, obojí v Polsku. Bohužel mi nemoc a rekonvalescence dovolily jen ty menší, o to víc překvapená jsem asi byla.  Včera jsme navštívili trhy v Polském Těšíně. Konaly se na Rynku, a sice byly malé v porovnání s velkoměsty, ale přesto takové rodinné, pohodové.  Těšín mám spojený s návštěvou trhů, když jsem byla malá, možná proto k němu mám jistý vztah. Těšín je přátelský, pohostinný a prostě se v něm cítíte moc dobře. Trhy na Rynku - Jarmark Świętego Mikołaja w Cieszynie se koná až do 23. prosince, takže ještě stíháte! Na trzích najdete jeden hlavní stan s různými svařáky (grzaniec), další paní prodává svařák z gruzínského vína, stánek s trdelníky a klobásami, a dalších zhruba 30 stánků s vánočními dekoracemi, bańkami, kosmetikou, skřítky, dřevařskými či keramickými výrobky aj. Taky se můžete vyfotit u zlatobrány (v neděli nesvítila) nebo v saních tažených sobem. 

Nejznámější česká jogínka, znalkyně ajurvédy Zuzana Klingrová vydala v pořadí již čtvrtou knihu o józe a ajurvédě. Ta se zaměřuje na ženy, jejich zdravotní stav, mysl i návyky, které pomáhají k dlouhověkosti a celkové harmonii. Já ani v tomto případě nemůžu nic vytknout, ze znalostí autorky mi vždy spadne brada. Za poskytnutí výtisku k recenzi děkuji  @albatrosmedia

Listopad přinesl úplně všechno, radost, smutek, kulturu, nemoc, spoustu vydařených i nevydařených plánů.  💙 Přišla na mne čtecí krize, četla jsem málo, nechtělo se. Dala jsem aspoň tři knížky a můžu říct, že mne všechny bavily - každá jiným způsobem. 💙 Byla jsem dvakrát v divadle - ačkoli, jedno z toho bylo scénické čtení Hornických vdov v Dole Michal, druhé představení pak bylo Česká kletba v Divadle Mír.  💙 Zakončila jsem zahrádkářskou sezónu, pár dní před velkým sněhem jsem zasadila růže - a teď se modlím, aby nepomrzly. 💙 Rozjela jsem se s vánočními nákupy, dekorací není nikdy dost. Člověk si říká, že toho má fůru, že už nepotřebuje nic a nebude nic kupovat a najednou je pryč ne jedna tisícovka, ne dvě tisícovky, ale víc. Speciální kategorii tvoří vánoční hrnky.  💙 Listopad zakončila viróza, od které byl už jen krůček ke covidu.  💙 A taky jsem začala péct cukroví, v listopadu jsem stihla dva druhy, ač jsem chtěla stihnout aspoň o druh víc. Ale neva, dohnala jsem to. Jaký byl

Knihy Julie Caplin neboli Jules Wake mi vždycky pomohou se čtecí krizí. Nenároné, oddechové, romantické, prostě dokonalé romantické útěky. Její příběhy jsou vždy stejné a přesto jiné. S láskou z Londýna je pro mne první z knih, které Julie Caplin vydává pod pseudonymem Jules Wake.  Mathilde (Tilly) pracuje jako maskérka v Londýnské státní opeře a z jejich spočítačových dovedností se zapotí nejeden ajťák. Rozesílá fotky nesprávným adresátům, otevírá zavirované soubory. Ve stejné době do Opery nastoupí nový vedoucí oddělení, který se k Tillyiným schopnostem nestaví zrovna nadšeně. Ten ale chce systém, chce, aby IT práce ulehčila maskérům práci, aby je systém informoval o zásobách makeupů a dalších nezbytností. Tillyin snoubenec mezitím působí doma jednu katastrofu za druhou, proto je asi jasné, jak příběh dopadne. Tilly díky novému ajťákovi také otevírá srdce své rodině, se kterou si moc nerozumí, nachází pochopení, porozumění, podporu.  Předvánoční Londýn na mne bohužel z knihy moc nedý

Tak trochu jiný cestopis. Dominika Sakmárová je mladá Slovenka, která se během svých studentských let vydává do Tchajwanu a do Číny. Prostřednictvím krátkých blogových zápisků seznamuje své sledující i čtenáře s odlišnostmi mezi východoasijskou a středoevropskou mentalitou. Ve zhruba 70 kapitolách vypráví své poznatky a zážitky z obou zemí, předkládá rozdíly mezi smýšlením mladých tchajwanských lidí, jejich rodiči, ale i rozdíly v jídelních návycích či tradicích obou národů.  Právě střet tak rozdílných kultur a styl autorky z knihy dělají poměrně zábavnou, oddechovou knihu, při které se ale také poměrně dost dozvíte.  Speciální místo má také návštěva mladých Tchajwanců na Slovensku.  Kniha je v českém překladu doplněná o skvělé ilustrace Michaely Ahonen, které k textu krásně ladí.  Těším se na další knihu autorky, Korejské halušky, které jsou v edičním plánu Nakladatelství Jota na příští rok. Za poskytnutí výtisku k recenzi děkuji @nakladatelstvijota

Krátká novela Nives, co to povídáš? má spád, je úsměvná, čte se jedním dechem.  Nives ovdoví, když jejího manžela klepne v chlívku pepka, navíc mu prase ohlodá kus obličeje. A na Nives začne působit samota. Vezme si proto k sobě domů chromou slepici, která ale jednoho večera zůstane při sledování reklamy na prací prostředek paralyzována. Nives volá veterináři Loiranovi. Tento telefonát spouští vodopád ne úplně očekávaných událostí. Nives se piplá v minulosti, spolu s Lorianem vzpomínají na události jejich mládí a Nives odhaluje jedno tajemství za druhým. Celý rozhovor čtete s očima dokořán, na konci příběhu vám doslova spadne brada. Příběh je komorní, co se místa i času týče, probíhá jen v několikahodinovém úseku, přesto zahrne životy celé vesnice a téměř 80 let života obou protagonistů. Vyprávění rozhodně nechybí temperament dvou starých italských přátel.  Nives si určitě dejte. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji  @nakladatelstvi_prostor  

V půlce srpna jsme věděli, že letos dovolenou potřebujeme víc než sůl.  Zájezd s názvem "Neznámé krásy Albánie" nás přímo cvrnknul do nosu. Zatímco T hledal zájezdy do Francie, já se zmínla, že bych si dala po delší době pro změnu Balkán. Druhý den se nám podařilo najít zájezd do Albánie, letecky z Prahy na 8 dní s polopenzí za 14 tisíc. No nekupte to.  Kruja První den se nesl v duchu cestování do Prahy a následného letu do hlavního města Albánie, Tirany. Na letišti nás čekala naše delegátka, paní Iva, která nás provázela celým zájezdem. Paní delegátku si ceníme vysoko, má o Albánii a celém Chorvatsku široké znalosti. Doprovázel nás také místní průvodce Mili a po ostrově nás bezpečně (a někdy až neuvěřitelně) vozil pan řidič Jani. Všichni víme, jaké jsou balkánské, nebo i řecké cesty. Po ubytování v hotelu na okraji Tirany následovala večeře, polévka, předkrm v podobě těstovin, hlavní chod a zákusek. Balkán je svými velkými, poctivými porcemi proslulý, přesto vždycky zaskočí.

Podzim nás vybízí k zastavení, zpomalení. S podzimem přichází čas pro naše vnitřní zklidnění.  Když se zastavíme, začneme vnímat věci, které nám dříve unikaly.  Zastavte se, uvařte si tuhle skvělou dýňovou polévku a prostě jen buďte. Na polévku budete potřebovat:  1 větší máslovou dýni 1 cibuli 2 rajčata 1 celou palici česneku olivový olej 1 litr zeleninového vývaru 1 kelímek smetany ke šlehání sůl, pepř sušená cibule sušený česnek 1 lžíce cukru špetka chilli koření (nemusí být) Postup:  Dýni oloupeme a nakrájíme na větší hranolky, cibuli nakrájíme na 6 částí, rajčata rozčtvrtíme. Palici česneku uřežeme vršek, zabalíme do alobalu - zeshora na česnek před zamotáním alobalu pokapeme olivovým olejem.  Zeleninu rozprostřeme na plech a polejeme olejem a dáme péct cca na 40 minut. Během té doby jednou promícháme, aby se zelenina upekla rovnoměrně.  Mezitím si připravíme vývar. Upečenou zeleninu nasypeme do vývaru, přisypeme koření a rozmixujeme tyčovým mixérem.  Dáme na sporák a prohřejeme.

Isabel Allende, mé nejoblíbenější spisovatelce z dob studentských, vyšlo v češtině její další dílo, Dlouhý okvětní plátek moře. Tahle informace mne tak krásně vnitřně zahřála a hřál mne i celý příběh, ač nebyl vždy pozitivní. Isabel Allende je vedle Gabriela Garcíi Márqueze nejznámější představitelkou magického realismu, takže jsem byla zvědavá, jestli v sobě bude mít i tato novinka nějaké jeho prvky.  Příběh začíná ve Španělsku, ve kterém zuří občanská válka a kterému velmi pevnou rukou vládne generál Franco. Ze země prchají ve velkém imigranti, mj. na lodi Winnipeg, na které je i Víctor, vojenský lékař, či Roser, klavíristka, která čeká dítě s Víctorovým bratrem, který zahynul ve válce. Jejich příjezd do Chile je plný výzev, zvykají si na novou realitu, vypořádávají se s nálepkou migrantů, v zemi probíhá také velké množství nepokojů, perzekuce nepohodlných.    Jedná se o románovou ságu, přesto se v knize objevuje celá řada skutečných událostí a osobností jako jsou básník Pablo Neruda

Anotace:  Originální průvodce nejen Japonskem a japonskou kulturou, ale i životem dvou žen, které dělí více než tisíc let. Když se Mia ve svých osmatřiceti letech ocitne na prahu vyhoření, dá výpověď v práci a odjede do Japonska za svou spřízněnou duší Sei Šónagon, dvorní dámou a básnířkou, která žila před tisíci lety. Při pátrání po jejím osudu Mia objevuje chrámy, zahrady, čajovny a bary a nechává se okouzlit kvetoucími sakurami, zenovými meditacemi nebo divadlem kabuki. Z jejích zážitků vzniká jedinečný příběh – osobní cesta, na jejímž konci možná najde sebe samu. Mrzí mne to, ale nedočteno, možná si mne kniha nenašla v pravý čas, v budoucnu se k ní určitě chci vrátit.  Za zaslání recenzního výtisku děkuji  @albatrosmedia  

  Říjen, to už je oficiálně opravdu podzim. A že je letos opravdu krásný, příroda kouzlí.  🧡 Začátek října mi přinesl dvoudenní nadílku, dva krásné kocourky, kteří se zatoulali a dva dny a dvě noci mi dávali pořádně zabrat.  🧡 Zahrada se pomalu ukládá k zimnímu spánku, postupně ryju záhonky a sklízím poslední dary. Bude třeba schovat kapské kopretiny, vykopat nový záhon na růže a tulipány. Snad tento víkend 🧡 Navštívila jsem Milán, můj dávnoletý sen a moc se mi líbil. Ráda se tam někdy vrátím, ideálně bez cestovky a mimo sezónu. 🧡 Také jsme absolvovali pár výletů, byli jsme v Jánských Koupelích a ve Wodzislawi a na rozhledně ve Starých Těchanovicích.  Vznikly krásné podzimní fotky a snad je brzy nasdílím. 🧡 Přečetla jsem 7 knížek  - a pak přišla krize.     🧡 Taky jsem byla s kolegy na bowlingu a nebylo to vůbec marné. Doufám, že váš říjen byl krásný, pohodový a teď už si budeme užívat podzimní, svíčkový čas, deky, čajíky, Gilmorky, než zase přijdou Vánoce. Už máte dárky? A strome

Do Vánoc zbývá přesně 44 dní, což je ideální čas začít shánět dárky pro své blízké.  Albatros Media si i tento rok pro milovníky knih připravilo super akci: 🎄 Sleva 25% na všechny knihy z e-shopu www.albatrosmedia.cz 🎄 Při nákupu nad 399 korun zadejte do košíku kód "VANOCE2023" a navíc získáte: 🎄 Dopravu zdarma 🎄 Poukázku na váš příští nákup na eshopu v hodnotě 300 Kč (ta vám přijde na  e-mail nejpozději do 10.12. 2023). Tuhle akci můžete využít na jakékoli knihy dle vaší volby, třeba na některou z těch, na něž jsem psala recenzi.  Budu ráda, pokud mi napíšete do komentářů, na jaké knihy od Albatrosu a dalších nakladatelství patřící do albatrosí rodinky si děláte zálusk. Tak nezapomeňte: VANOCE2023 🎄

Manželské duo Alexandra a Alexander Ahndoril, které celý svět zná pod pseudonymem Lars Kepler, začátkem listopadu vydává první díl plánované trilogie s názvem Klíč. V této trilogii navazují na klasickou detektivku a knihy Agathy Christie, kterou obdivují.  Až najdu klíč je prvním dílem této trilogie. Hlavní hrdinkou je soukromá vyšetřovatelka Julie Stark, kterou pověří  Per Günter Mott, muž z vyšší třídy, jeden za majitelů rozsáhlých panství a lesnické firmy s neobvyklou prosbou. Ve svém mobilním telefonu najde fotku z předešlého večera, na níž je mrtvý muž se zakrváceným pytlem přes hlavu. Per Günter (PG) si bohužel kvůli kombinací prášků a alkoholu z předchozího večera nic nepamatuje.  Julie je podobná keplerovic Joona Linnovi, také má své osobní démony, pronásleduje ji minulost a tápe v mezilidských vztazích. Julie přežila nehodu, kvůli které má na obličeji velkou jizvu a chodí o hůlce. Také trpí posttraumatickou stresovou poruchou, panickými ataky a úzkostmi.  Julie požádá o pomoc

"Některé rány nezhojí ani čas."  Hlavní hrdina knihy Lukáš není zrovna sympatickým hrdinou. Se svými rodiči má chladné vztahy, se svou bývalou ženou relativně vychází, s dcerou si párkrát za rok zavolá a svou současnou přítelkyni "až tak moc nežere". Zato má jasno ve své kariéře architekta, kupí se mu projekty, za kterými stále pospíchá.  Příběh Lukášovy rodiny se může jevit relativně normálně, obyčejně. Lukáš v dětství moc lásky ze strany svých rodičů nedostal, matka byla chladná, nedá se ale říct, že by se o svou rodinu nepostarala, vždy bylo uklizeno, navařeno, své dvě děti ale neobjímala, nepomazlila, neutěšila, jak by jako máma měla, otec byl ve své roli o kousek lepší, přesto tápal. Když však matka, trpící Alzheimerem a na srdce, v domově pro seniory umírá, zůstává po ní krabice vzpomínek - dopisy od její matky, fotografie dvou veselých dívek se dvěma chlapci. Lukášovi se vybavují poslední slova jeho mámy: Ani ne pět minut a Baška Voda. Lukáš se vydává po stop

Slepé skvrny českého sociologa Daniela Prokopa představuje největší problémy, se kterými se česká společnost potýká a vyvrací mýty, které jsou veřejnosti rúznými zdroji předkládány.  Jedná se rozhodně o knihu, kterou by si měl přečíst každý z nás, a především čeští politici. Zabývá se tématy jako jsou chudoba, politika, migrace, školství či dělení společnosti. Objasňuje široký okruh problémů, nahlíží na ně ze sociologického hlediska, ke všemu také přikládá statistiky, výzkumy a svůj pohled na věc a nabízí řešení. Krapet rušivě na mne působily kapitoly, ve kterých autor předkládá americký příklad: pasáže věnované Trumpovi či jiným prezidentům, americký vězeňský systém, ty bych asi zkrátila.  Jinak jsem ale moc ráda, že jsem si knihu přečetla, obohatila své obzory a zažila i pár "aha momentů".  HODNOCENÍ: 90 %  Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji @hostbrno 

Ferda a Charlotta, dvě rozdílné dívky, ze kterých se v začínající válce stávají kamarádky. Kniha Hotel Atlantic vypráví příběh jejich putování do Palestiny za druhé světové války. Se skupinou přátel se vydávají do země zaslíbené na lodi.  Válka je největší zlo, na příbězích obou kamarádek a jejich rodin a známých i na příbězích kamarádů, se kterými cestujete, zažijete válku z jiného pohledu, nicméně o hrůzy ošizená není. Celou akci organizuje reálná postava dějin, rozporuplný Berthold Storfer, vídeňský bankéř, který byl pověřen samotným Adolfem Eichmannem, aby pomohl vyřešit židovskou otázku. Storfer však v řešení hrál jinou roli, než jakou měli jiní. Storfer pomohl transportovat 9096 Židů do Palestiny, čímž je zachránil před koncentračními tábory. Sám v jednom z nich v roce 1944 zahynul. Tato postava dějin si jistě zpětně zaslouží více pozornosti.  Téma přesunu židovské mládeže je pro mne zcela nové a jsem ráda, že jsem si díky knize rozšířila obzory. Ačkoli je na trhu spousta knih s

Po třech měsících se konečně dostávám k tomu, abych shrnula své dojmy ze zájezdu Řím - Vatikán - Neapolský záliv. Tento zájezd jsme s mamkou plánovaly asi tři roky. Jenže covid, pocovid, kdy se zájezd nenaplnil, místo něj jsme byly v Paříži. Loni jsme se dohodly, že si zajedeme, ale opět se zrušil termín, tak se zájezd posunul až na letošní léto. Jen došlo ke změně účastníka zájezdu. Zájezd byl moc povedený, počasí vyšlo až moc, protože v červenci zrovna padaly teplotní rekordy, ale jinak jsme se vraceli spokojení. První den nás autobus vysadil na okraji Říma, metrem jsme dojeli ze stanice Anagnina do Vatikánu. Na Náměstí sv. Petra jsme byli ještě před osmou ráno, což bylo super, bylo tam málo lidí, mohli jsme si v klidu vše vyfotit a vyslechnout výklad průvodkyně. Navštívili jsme Chrám sv. Petra, využili jsme možnost vstupu do krypty s hroby mnoha papežů a vystoupali také na na kopuli chrámu. Vstupenky bylo možné koupit na místě za cca 8 euro.  Následovala Vatikánská muzea. Zde to byl

Krásný čtvrtek přeji! Trochu nestíhám a doháním resty. Minulý týden byl koťátkový. Jak jsem slíbila, přináším, co mne potkalo. Kolegyně našla na horách dva malé kocourky. Prý byli v jedné horské chatě celý den, špinaví, tuliví.  Volala mi, že je tam nemůže nechat a jestli bych si je nemohla na pár dní až týdnů vzít. To bohužel nešlo, takže došlo k variantě den u mne, potom si je vyzvednou z útulku. No, co budu povídat, bylo to pro mne veliké zpestření, kluci byli zlatí, mazliví, hraví. V pondělí kolegyně obvolala útulek, na sítích zveřejnila nabídku kocourků k adopci. Ozval se jejich majitel, že se mu koťata zatoulala z chalupy přes les od horské chaty. Poslal i fotku kocourků s dcerami.  V úterý si pro ně přivezl a mi skončilo krátké, ale naplněné období. Koťátka byla naučená na záchodek, chutnalo jim, byli jen špinaví, což byla maličkost. Já se tedy moc nevyspala, měla jsem je pod postelí. Druhou noc si jeden z kocourků na drzovku vlezl ke mně do postele, uvelebil se mi na prsou jako

Ráj je lineární román, bez skoků v čase nebo literárních triků, ve kterém Abdulrazak Gurnah prostřednictvím života Júsufa pečlivě vykresluje mozaiku života v oblasti východní Afriky na počátku 20. století, ještě před příchodem prvních Evropanů a jejich kolonizací. V tomto románu Abdulrazak Gurnah, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2021, vypráví příběh 12letého chlapce, kterého jeho rodiče vydali "strýčkovi", aby vyrovnal dluhy. Na pozadí chlapcova dospívání se nám naskytá pohled do oblasti, v níž dochází ke katastrofickým srážkám: střetu odlišných kmenových tradic a pověr, střetu různých náboženství a kultur a střetu dvou různých evropských mocností, které spolu soupeří o kontrolu nad kontinentem, který jim nepatří. I přes brutalitu historického pozadí dokáže Gurnah vyprávět fascinující příběh z pohledu hlavního hrdiny Júsufa, bez použití drsného jazyka, na velmi osobní úrovni.  Příběh Júsufa je poutavý, podmanivý, čtenáře nenechá chladným. Román je nadčasový, ačkoli