Veru píše blog.

Sezóna jahod nám sice již skončila, příští rok ale jako když tento recept najdete.  Galetka je jednou z nejlepších věcí, které z jahod můžete připravit! Na dvě galetky o průměru cca 15 cm budete potřebovat:  220 g hladké mouky 2 menší vejce 100g tvarohu v alobalu špetka soli 30 g cukru 100 g másla Náplň: 400 g jahod 1,5 lžíce škrobu 2-3 lžíce moučkového cukru (podle kyselosti) vajíčko na potření Postup :  Troubu předehřejeme na 180 stupňů. V míse smícháme mouku, cukr a sůl, přidáme tvaroh, vajíčka a máslo nakrájené na menší kostky. Rukama vše zpracujeme.  Jahody nakrájíme na malé kousky, dáme do misky. Přisypeme cukr, škrob a vše promícháme. Na plech si nachystáme pečící papír. Těsto rozdělíme na dvě poloviny, z každé z nich vyválíme kruh o průměru 20-25cm. Doprostřed navrstvíme jahody, okraje zahneme, smotáme dovnitř.  Galetky opatrně přeneseme na plech, okraje potřeme rozšlehaným vajíčkem.  Pečeme v předehřáté troubě zhruba 30 minut.  Dobrou chuť!

Sněhová sestřička je nádherný vánoční příběh, ke kterému se budu moc ráda vracet.  Vypráví příběh malého chlapce Juliho, který miluje Vánoce a velmi se na ně těší. Jenže v létě zemřela jeho starší sestřička Juni a Juli cítí, že Vánoce již nikdy nebudou jako dříve. Pak se ale objeví malá, zrzavá, energická holčička Hedvika, která se chce stát Juliho kamarádkou. I Hedvika miluje Vánoce, ve svém domě má nazdobený každý kout. Protože Vánoce si musí užít všichni - i kuchyňská linka, krb i staré houpací křeslo.  Hedvika Julimu pomáhá vypořádat se s jeho smutkem a znovu pocítit ducha Vánoc, užít si Vánoce, ačkoli prožívá bolestivé období.  Sněhová sestřička je kouzelný příběh, který vás dojme, rozpláče, možná rozseká na malé kousíčky. Je plný zármutku, ale i naděje a radosti. Také je plný vánočních okamžiků, dekorací, bruslení i horké čokolády.  Ačkoli se jedná primárně o příběh pro děti, zcela jistě se bude líbit i dospělákům. Třešničkou na dortu jsou pak ilustrace Lisy Asaito, které příběh

 Asi se budu opět opakovat, když sepisuju, co všechno mi dělá radost, ona se ale nějak špatně hledá. Albánie, ta mne neskutečně příjemně překvapila, nadchla, okouzlila. Pokud plánujete dovolenou, vyberte si Albánii. Je nejvyšší čas. Albánie má nakročeno stát se příštím Řeckem. A jsem moc ráda, že jsem si Albánii zažila ještě jako nepřeplněnou turisty.  Dobré skutky. Ono to nestojí skoro nic a může to změnit druhým den. Nikdy nevíme, čím si druzí prochází, čím je vaše gesto potěší. Udělejte jeden dobrý skutek denně, vrátí se vám to. Minimálně na hřejivém pocitu uvnitř. Obloha, opakuji se a prostě v září obloha čaruje, maluje, vytváří krásné západy i východy slunce. Lidé. V Albánii jsem poznala prima lidi, na některé mám i kontakt a budu ráda, když ten kontakt udržíme. Květiny na zahradě, kvetou jiřiny, růže, měsíček, kapské kopretiny. Osvědčilo se mi u nich čím méně péče, tím víc rostou. 

Krásný pátek! Tentokrát jsem překonala sama sebe, když týdenní shrnutí píšu v pátek, navíc rovnou za dva týdny zpětně.  Uplynulé dva týdny se ovšem nesly v dovolenkovém duchu. Jeden týden jsem vyzvedávala poslední balíčky se kněným oblečením - na jižanská horka ideální materiál!  Objednávala jsem většinou na vintedu, za levno, ovšem je s tím spojené i riziko, že oblečení ponese známky užívání. To jsem se tak vytočila, když mi přišel jeden overal, ne zrovna levný, se skvrnou od ovoce ve výstřihu. Já nevím, není slušnost to v nabídce uvést? Flek zatím odolává a nechce pustit. Wish me luck. Potom už následovala nádherná Albánie, o které se zmíním. Jeli jsme s cestovkou a nakonec nás byla malá skupinka o 18 lidech, což bylo prostě ideální. Věkově zhruba 30 - 75 let, převažovaly manželské páry v předdůchodovém a důchodovém věku. Nastavení mysli podobné, za což jsem moc ráda. Lidi otevření, přátelští, nikdo nepindal, žádný morous, každý měl svým způsobem Balkán rád.  O Albánii ale chci sepsa

Krásná dětská kniha vypráví příběh o slavíkovi, který po návratu z Afriky hledá svůj domov, místo, kde si postaví své hnízdo. Při svém hledání poznává třešeň, višeň, slivoň, jablkoň či šeřík. Každý z těchto stromů o sobě vypráví, dětskému čtenáři tak přibližuje, jak vypadá, jak ho děti mohou poznat, co je pro strom typické.  Autorka používá lehký, jemný jazyk, který je pro malé děti ideální. Kniha je navíc doprovázená nádhernými ilustracemi Oksany Buly, které dotváří celkový krásný dojem z knihy. Líbí se mi přesah knihy, na slavíkově příkladu ukazuje, že aby člověk poznal sám sebe, musí znát své kořeny.  Věřím, že knihu si děti oblíbí a budou se k ní rády vracet. Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji  @hostbrno

Mrazivý příběh mladé ženy Daniely. Srpny jsou v jejím životě jiné než ostatní měsíce v roce. V srpnu se ozývá to nejhorší z celého roku, a to již od dětství. Daniela se sestrou si v dětství projdou psychickým i fyzickým týráním ze strany matky. Jenže tomu nikdo nevěnuje pozornost, nic se neděje. Ani po smrti matky nemá Daniela klid, otec ani sestra se k tomu, co se dříve dělo, již nechtějí vracet, jen Daniela o tom stále potřebuje mluvit, ověřit si, že se to opravdu dělo. Poté poznává Štěpána, mladého doktoranda na univerzitě, se kterým si velmi dobře rozumí a zdá se tak, že všechno zlé už má za sebou.  Jakub Stanjura otevírá téma gaslightingu, což je forma psychického týrání, manipulace, citového zneužívání. Týrající ve své oběti zasévá pochybnosti o jeho zdravém rozumu, o jeho paměti, vnímání reality. Zpravidla je manipulující osoba velice přesvědčivá, neustále opakuje svou verzi příběhu, lže, snižuje zdravý úsudek manipulované osoby. Tu postupně dostane tam, kam chce. Manipulovaná o

Nádherný, dechberoucí příběh, na který budu vzpomínat. Victorie Nashová vyrůstá mezi muži, její maminka zemřela, když bylo Victorii 10 let, od té doby se stará o domácnost a svou rodinu ona. Victorii je 17 let, když prožívá svou první lásku, Wilson Moon je vyhnanec, cizák, indián, tulák. Díky a kvůli Wilovi a jeho osudu už nikdy nic není jako dříve. Victorie opouští rodinnou usedlost, vydává se do hor, kde zjišťuje, jak přežít, jak být samostatná a silná. Překoná spoustu překážek, než se vrátí domů.  Victoriin osud není snadný, ona se však velmi brzy stane soběstačnou a silnou ženou. Kniha se četla dobře, první polovina knihy se mi trochu vlekla, druhá polovina mne vtáhla a nepustila. Celý příběh navíc doprovází sladká vůně broskví. Velmi ráda ji budu doporučovat dále.  "Řekla bych, že jsem se snažila být jako řeka, jak mě učil Wil, ale trvalo mi dlouho, než jsem pochopila, co to znamená. Plynout vpřed přes překážky, to nebyl celý můj příběh. Stejně jako řeka jsem totiž i já cesto

Třetí a poslední díl z trilogie Hodinky. příběh lásky Samuela a Patricie je smutný, přesto kompletní. Příběh jedné lásky. Patricie a Samuel, dva mladí a pohodoví lidé, jejichž cesta se bohužel po šesti letech vztahu rozdělí, ač měli spoustu společných plánů do budoucna. Po třiceti letech se potkávají znovu. Oba už jsou v životě jinde, ani jeden však nemá stálého partnera, se kterým by životní cestou šli. Přesto jejich láska neuhasla, pokračuje.  Třetí díl příběh obou hlavních hrdinů uceluje díky pohledům širší rodiny a blízkých přátel. Adoptivní synové Samuela již mají své rodiny a Patricie si užívá svou roli babičky. Až do jednoho osudného dne. Jeden prostý okamžik dokáže smést ze stolu vše, co člověk buduje, všechno přehluší zármutek, stesk, prázdno po milovaném člověku.  Život ale musí jít dál. I když si ho bez milované osoby po svém boku již neumíte představit. Čas postupně pomůže tu největší bolest trochu ohladit.  Příběh jedné lásky se uzavřel, stejně jako čtenář dokončil čtení t

Druhý díl z trilogie Hodinky. Po přečtení první knihy jsem měla spoustu otázek a dumala nad několika okamžiky obou hrdinů, které nebyly možné. Příběh jedné lásky. Patricie a Samuel, dva mladí a pohodoví lidé, jejichž cesta se bohužel po šesti letech vztahu rozdělí, ač měli spoustu společných plánů do budoucna. Po třiceti letech se potkávají znovu. Oba už jsou v životě jinde, ani jeden však nemá stálého partnera, se kterým by životní cestou šli. Přesto jejich láska neuhasla, pokračuje. Druhý díl první předčil, četl se snáz, vysvětlil mi spoustu otázek a pochyb. Zabývá se širší rodinou Patricie a Samuela, díky čemuž dokážeme jejich příběh zase o trochu lépe poskládat. Všechno začne dávat smysl. Vyvíjí se také příběhy synů Samuela - Patrika a Olivera, kteří dospívají v muže a poznávají vlastní rodinný život. I tato kniha je plná životních mouder, překvapivé je, že padají převážně z úst mladých a téměř nezkušených lidí. Druhý díl utváří příběh jedné lásky ze širšího záběru, díky čemuž hlav

Chcete zdravou verzi koly, kterou si navíc dokáážete vypěstovat i sami na zahrádce? Pelyněk jsem zakoupila omylem. Chtěla jsem kopr, protože každý rok zavařujeme okurky a v polském zahradnictví měli pomíchané rostlinky. Dovedete si představit mou radost, budu mít dost kopru pro mamku, ať může zavařovat, vařit koprovku i mléčnou polívku. Hned jsem psala do naší rodinné skupinky na WhatsAppu.  První reakce na sebe nenechala dlouho čekat: To není kopr. - Tak co to je? V zahradnictví to bylo pod cedulkou kopr. - To nevím, ale kopr to není.  O víkendu jsem kopr předvedla naživo. Nebyl to kopr, ale nevěděli jsme, co to je. Zasadila jsem to, přes aplikaci zjistila, že je to asi "pelyněk coca-cola". Slyšela jsem o něm poprvé.  Táta se pak přidal, že to vypadá jako svaté dřevo, které nám roste pod výminkem. Taky jsem se k tomu stavěla negativně, vždyť ten barák má rodina od války, určitě tam nebudeme mít takovou novotu, kterou navíc neznám 😀 Až později jsem zjistila, že se pelyňku ří

Krásné pondělí!  Minulý týden byl šílený, cítila jsem se tak pod psa, hodně přemýšlela. Asi se o tom rozepíšu během týdne v příspěvku zvlášť, dnes jen naznačím, že v životě nemůžeme dáva důležitost lidem, kteří vás berou jako samozřejmost a chovají se k vám jako k onuci. A mrzí mne, že jsem na to přišla až tak pozdě. Co už teď naděláme. V současnosti si ale neumím představit, že bych měla v tomto divném přátelství pokračovat. Ale tedy, minulý týden byl ve znamení krásných knih, které mi přišly, podařilo se mi sehnat hned tři nesehnatelné absyntovky, což je největší úspěch tohoto roku (asi kecám). Taky jsem pokračovala v "křeček módu", udělala jsem bezinkový likér na zimu (a máme ho málo, takže doufám, že až pojedeme na chalupu, ještě tam bezinky budou). Je teda fakt moc dobrý.  Taky jsem začala sušit podravku bez chemie na zimu. Easy peasy, mrkev, petržel, celer, jarní cibulka, nať - celer, petržel, libeček. Poměr, jak to vyjde. Byla jsem na masáži, to byla slast. Konečně jse

Srpen mi dal psychicky poměrně zabrat, měla jsem jen pár vyloženě pohodových dní, jinak bývají spíš ve znamení smutku. A mám dojem, že tohle si s sebou už ponesu navždy. 🧡 Klasicky se zmíním o zahrádce. Je to radost, všechny ty bylinky, rajčata, cukety, květiny, jahody. 🧡 Začala jsem křečkovat. Zavařuji rajčata, dělám marmelády, kečup, višně v čokoládě, bezinkový likér... 🧡 Čtení vázne, čtecí krize mne nějak dostala. Ale přečetla jsem i tak 4 knihy a doufám, že tu krizi brzy překonám. Vlastně už pozoruji zlepšení. 🧡 Viděla jsem v kině Barbie - a nebylo to vůbec špatné. Cílem je asi nic neočekávat. 🧡 Zajeli jsme na Rio de Klin, kde bylo moc hezky a kupodivu málo lidí. Socha Ježíše Krista a nemusíte kvůli ní do Rio de Janeiro? No prosím. 🧡 Přijela za mnou kamarádka a udělaly jsme si hezký den. Taky jsem byla na grilovačce s dávnými kamarádkami, a to až tak hezké nebylo. 🧡 Navštívila jsem Festival planet v Brně, což bylo taky moc hezké, tradiční. A jsem ráda, že to vyšlo, protože p

První díl z trilogie Hodinky. Recenze mne velmi lákaly, proto jsem byla moc ráda, když mi tým hodinek nabídl celou trilogii k recenzi. Příběh jedné lásky. Patricie a Samuel, dva mladí a pohodoví lidé, jejichž cesta se bohužel po šesti letech vztahu rozdělí, ač měli spoustu společných plánů do budoucna. Po třiceti letech se potkávají znovu. Oba už jsou v životě jinde, ani jeden však nemá stálého partnera, se kterým by životní cestou šli. Přesto jejich láska neuhasla, pokračuje. V prvním díle sledujeme osudy obou hlavních hrdinů, co je v dětství utvářelo, příběh jejich seznámení, jejich lásky. Dostáváme se také k jejich náhlému a nečekanému odloučení a zmizení Samuela. Příběh obou se ale vyvíjí dále, Patricie nachází útěchu a únik v práci forografky, Samuel pracuje se sirotky v Kongu a jednoho si dokonce adoptuje a vrací se s ním do České republiky. Brzy se k nim přidává další sirotek. Kniha je plná životních pravd, bolesti, smutku. Četla se dobře, moc chválím styl autorky, který je pros

Krásné pondělí! Minulý týden se nesl v takovém podivném duchu, bylo mi smutno, neměla jsem energii, zároveň se mi ji nedařilo vůbec čerpat. Asi na mne přišla nějaká krize středního věku, často přemýšlím, kudy jsem se v životě vydala a jestli to nebyla chyba. Uvažuju, co jsem mohla udělat jinak, jak by můj život vypadal, kdybych měla více odvahy a uměla říkat "a dost" nebo "ne". Bilancuju svá přátelství, vztahy kolem mne, uvažuju o lidech, o tom, jak někdo dává a někdo jen bere a asi už mi to začíná dávat smysl. A mrzí mne, že jsem na to nepřišla o 10 let dříve. Ušetřila bych si dost slz, nebyla bych tak zklamaná, měla větší důvěru k lidem, lépe navazovala vztahy s druhými. A možná bych byla úplně jinde.  V pondělí mi dorazila výhra z Rossmanu - celkem 16 korejských pleťových masek. Nebudu zmiňovat, že jsem si o týden dříve 4 pleťové masky koupila a že mi kamarádka řekla, že jsem závislák na pleťových maskách. Tedy, na jejich kupování, s jejich aplikací jsem trochu c